19.2.2003
Upozorňuji ze uvedené ceny jsou pro potencionální zájemce. Ondru vše stálo méně, navíc dal protiúčtem starou nástavbu, která byla poměrně drahá.
Za určitých podmínek jsme ochotni staré díly odkoupit nebo sehnat kupce. Doba nutná pro objednání je cca 1-2 týdny. Nejedná se o sériovou výrobu a vše je dělané teprve po zakázce. Je možné si předem zvolit barvu plastu, např. místo standardní šedé nebo bíle barvu modrou, černou atd. Je možné na auto dodat a nalepit závodní nálepky sponzorů, čímž auto ještě více vynikne.
5.2.2003 Rozhodl jsem se opět zařadit nějaký ten článek od našich čtenářů a dopisovatelů. Takže tady je jeden z nich, konkrétně se jedná o typický popis méně zručného člověka, jakým je třeba Vláďa (alias Vlado), Ondra (zdravím kluci, někdy to muselo prasknout, no ne že bych byl já nějaký zázrak), který se pustí do nějaké té tuningové úpravy. Je to výňatek z textu, který neuvedu celý.: ... sám si na autě tak maximálně vyměním žárovky, anebo jiný originál kus za kus. Například jak jsem vám psal už asi před měsícem, že jsem si koupil Mattig mračítka a sportovní zrcátka, tak pokus o montáž vypadal asi následovně. Pln nadšení jsem zajel do specializovaného velkoobchodu PPG autolaky, kde jsem si nechal namíchat přesně tu moji barvu a naplnit tlakovku + koupit tlakovku bezbarvého laku na vytvoření ochrany povrchu. Toto mně stálo cca 550 Kč. V sobotu jsem skoro slavnostně v garáži rozbalil načíní, přípravky a mračítka+zrcátka. Řídil jsem se radou autolakýrníků, že to mám jen tak zlehka " poprášit ". Což jsem učinil a výsledek na mračítkách byl opravdu OK. Pak jsem šel otevřít dveře, aby to větralo a rychleji schlo a odešel jsem čumět na bednu. Asi po pul hodině jsem šel zkontrolovat dílo. Bohužel, jak byl průvan, tak mi to nadzvedlo noviny a ty se připlácli na tu čerstvou barvu a uchytili se tam. Tak jsem to strhnul, avšak lak byl tak poškozený, že jsem musel počkat až to zaschne a smirkovým papírem jsem ho musel sundat dolů. Jenomže smirkový papír měl hrubší zrna a ty vyryli do PUR plastu takové šmouhy, které jak se ukázalo nejdou překrýt tím lakem, ani když jsem na to vypatlal celou plešku. Takže výsledek: celý den v prdeli, mračítka taky, a na zrcátka jsem ani nešáh. Připadal jsem si jak A JE TO. Přes svátky se to chystám dodělat, ale už ted z toho mám respekt. Nachází se logická otázka proč s tím nejdu za odborníkem - no protože si to právě chci udelat celé sám!!! ... Pokud nám i vám bude přát štěstí, budete si moci v budoucnu přečíst i nějaký ten článek ze země neomezených možností (USA), snad nám totiž bude přispívat jeden z nás (tuningových nadšenců) o dění za velkou louží. autor: David K + matneo. 21.1.2003 Všeobecně o neohleduplnosti a pohrdáním na našich high-vejích Jako skoro každý den jsem i dnes projížděl přes nový „skvělý kruháč“ v Lounech, o kterém jsme již psali. Opět, jako již skoro pokaždé někdo, mě vyšokoval autobus, který si to prolítl kruháčem tak čtyřicítkou bez sebemenšího náznaku přibrždění. Minulý týden jsem zase málem zamáčkl klakson při reakci na modrou ladu, jejíž řidič si zřejmě myslel, že se na kruhák vejdeme dva vedle sebe a začal odbočovat v době kdy jsem evidentně již jel po kruháku a můj pravý bok by míjel jeho záď (tendle týpek bydlí nedaleko kruháku v paneláku- zdravím tě).Všechny, co nyní pochybují o možnosti projetí kruháčem v této rychlosti, upozorňuji, že v Lounech je možné vše. Jelikož a protože zde máme skvělé a jedinečné revoluční značení. Nejspíš město za naše peníze přijalo nějakého skvělého dopravního projektanta, který pravděpodobně viděl silnici jen z pohledu chodce nebo na výkresech, snažícího se všelijak znepříjemnit jízdu skrze Louny. Protože jak si jinak vysvětlit jeho nová omezení a zprasení již zavedeného dobře fungujícího řádu. Jsme prostě město retardů, zúžených pruhů a kruháků. Abych se vrátil k tomu autobusu, byl to autobus dopravní společnosti „KA?KA“. Abych vás přivedl do obrazu. Jejich autobusy mají na sobě motto: „KA?KA- rychlejší než pták“. Tak v tomhle případě je to doslovně pravda. Jenže jenom teď. Jelikož jsem nucen s touto firmou občas jako student cestovat, a sám za sebe vám potvrdím, že s jejich autobusy jsem už do Prahy minimálně 5x nedojel, tak jak bych měl. Nepočítám skoro již tradiční deseti nebo dvacetiminutové zpoždění. V období letošních mrazů jsme na něj čekal 20 minut předem, aby mě uráčili vzít, jelikož to není vždy zaručeno pro nadbytek cestujících, o místech na sezení si můžu nechat většinou jen zdát. Po 40 minutách čekání jsem usoudil že opět nepojede, zavolal jsem na jejich infolinku, kde mi řekli že jet má . No nic. Jindy jsme zůstali stát na dálnici a musel pro nás přijet jiný autobus. O občas nefunkčním topení uvnitř busu nemluvě. Nikdy se mi nestalo, že by mi vrátili nebo zlevili jízdné. Ale to jsem opět odbočil od tématu. Představte si, že vás tento několikatunový kolos ve čtyřicítce nabere na kruháku, co z vás asi zbude? Správně vůbec nic, rozšmelcuje vás a rozetře o betonové zátarasy. Když jsem si dnes řek, že už toho každodenního riskování na kruháku mám dost, rozhodl jsem se že si postěžuji na nějakém úřadu a nastíním jim situaci. Tak jsme zašel na web, najel na stránky www.statnisprava.cz na kraj Ústecký a kliknul jsem na link Dopravně-správní agendy a dále Městský úřad Louny - odbor dopravně-správních agend .kde jsem předpokládal emajl nějaké zodpovědné osoby, které okamžitě vytmavím a nastíním svůj názor na věc. Nedejbože, kdybych tam našel adresu odpovědného člověka za tuningové úpravy dopravní situace v Lounech. No a k mému překvapení se mi na stránce zobrazil následující text: Městský úřad Louny - odbor dopravně-správních agend údaj je skrytý Tel. - údaj je skrytý Fax - údaj je skrytý
Takže co k tomu mám dodat? Veškerá snaha marná, 20 minut strávených na webu zbytečně, nasran... ještě víc než jsem byl. Takže vám radím, pokud se nemůžete Lounům vyhnout, konkrétně tomuhle zas... kruháku, projíždějte ho tak v rychlosti 5 km/hod, a možná si i vystupte a přejděte na požadované místo pěšky, on už vám tam toho plecháče nějakej rychlej pták dostrká. autor: matneo 15.1.2003
autor: matneo 13.1.2003 Sám za sebe nepovažuji felicii za dobré auto. Ale na její a vaší obranu uvádím, že i z tuctové felicie se dá udělat skvělý tuningový skvost ( napr jedinečná felicia ORANGE RRS- dozajista všichni znáte). následující článek je se svolením autora převzat z jeho stránek http://www.dfens9.wz.cz/. Mohu vás potěšit, dohodli jsme se spolu, že čas od času nám nějakýy ten článek poskytne. V
roce 1995 začala mladoboleslavská automobilka s na svoji dobu razantní
reklamní kampaní na nové auto nazvané Škoda Felicia. Tuzemský spotřebitel
měl tak poprvé možnost na vlastní kůži poznat, co je to marketing.
Auto nebylo rozhodně zcela nové a některé reklamní triky - například
zavěšování auta na jeřábu za dveře - by ohodnotil i David Copperfield.
Jak to bylo doopravdy? Felicia model 1995 byla technicky na úrovni posledních favoritů. Pohonná jednotka byla stejná - starý známý čtyřválec OHV o zdvihovém objemu 1300 ccm s jednobodovým vstřikováním Bosch Monomotronic, převodovka byla stejná a podvozková skupina utrpěla jen minimální modifikace. Zcela nový byl interiér - podstatně vyšší kvality než u favoritů, na svoji dobu mimořádně povedený - a zvnějšku se lišila karosérie, na které byla poznat ruka německých designérů a její tvary působí tudíž dojmem určité těžkopádnosti. Karosérie nebyla celá nová, polohy sloupků, okna a celkové rozměry zůstaly stejné, měnily se jen vnější tvary. Až postupem času postihl felicii určitý vývoj a tak se dá říct, že model 1995 stín favoritu určitě nijak zásadně nepřestoupil. V roce 1996 nahradila Škoda jednobodové vstřikování vícebodovým MPi systému Siemens-VDO a vůz začal splňovat Euro II.. Motory 1,3 se nabízely ve dvou výkonových verzích 40kW a 50kW, ale z hlediska řidiče byl tento rozdíl v podstatě nepostřehnutelný, protože výkonové maximum leželo někde u 5.000 otáček, kam stejně málokterý řidič felicii vykroutí. Historicky poprvé u škodovky se v roce 1995 objevil v nabídce úplně jiný druhý motor - koncernový 1600 převzatý z Golfu. Třetí alternativou se stal 1,9 atmosférický diesel, díky čemuž se dočkali i milovníci dehtu. Určitým vývojem prošly i vnější tvary. V roce 1998 provedla Škoda facelift předních partií a přidělala na felicii masku ve stylu octavie a modernější světla. Modernizace tehdy postihla i palubní desku a vnitřní vybavení. Postupně se rozšiřovaly i možnosti vnitřního vybavení. Z počátku nabízela Škoda vozík ve dvou stupních výbavy, LX a GLX, přičemž mnoha lidem včetně mne je záhadou, v čem se obě varianty lišily. V nabídce se objevilo centrální zamykání, ABS, servořízení (u 1,6 a 1,9) a klimatizace. Cenová politika Škody byla vzata přes kopírák od VW - za každou maličkost se platilo a v základu nebylo lautr nic. Základní model felicie, zvaný lidově Chudák, stál v bílé barvě 219.900,- , cena nejdražší felicie se mohla vyšplhat při velké fantazii zákazníka ke 400 tisícům Kč. V případě felicie nedovedla Škoda vyrobit natolik atraktivní akční modely, jako u favoritu například modely SilverLine nebo BlackLine, čímž dál přikrmila image konzumního auta. Komu se však nelíbilo, že nemůže svou feldu odlišit na parkovišti od jiných a omylem nastupuje do cizího auta, nemusel si zoufat, protože na auto bylo a ještě je k mání hodně doplňků, které pomáhají oživit designovou nevýraznost karosérie. Pokud jde o jízdní vlastnosti, je felicia 1,3 ve své kategorii podprůměr. Jízdní kvality se od dob favoritu nijak zásadně nezměnily. Škoda se sice pokusila úpravami na podvozku eliminovat proslulou jankovitost favorita a učinit jízdu komfortnější pomocnou stabilizací přední i zadní nápravy, efekt však hodnotím jako sporný. Po favoritu zdědila felicie největší problém - malou strukturální pevnost karosérie - která vedla nakonec k tomu, že u prvních šestnáctistovek kolabovalo zavěšení těžšího a výkonnějšího motoru a prováděla se narychlo různá opatření. I tak je poznat, že se vůz v zatáčkách poněkud kroutí. Třináctistovka se vyráběla pouze bez serva, takže vozem je poměrně těžké manévrovat, což ještě umocňuje velký poloměr zatáčení a nevhodné tvarování volantu u některých modelů. Auto vykazuje určité nedokonalosti v detailech, například krátká opěradla sedaček, skřípající plasty palubní desky, nevhodně umístěné vnitřní zrcátko, které překáží vyšším osobám ve výhledu, velké ovládací síly na pedály, hůře zařaditelná zpátečka a několik desítek dalších malých nevýznamných. Třináctistovka s jednobodovým vstřikováním má "díry v otáčkách" - jízdní režimy, kde příliš nebere. U MPi je to rozhodně lepší, průběh točivého momentu se zavedením MPi poněkud zploštil, ale MPi zase bývá hlučnější. Při rychlostech nad 100km/h nelze poslouchat kvůli hluku rádio. Od rychlosti 110 km/h se nedá bezpečně předjíždět, protože auto už není schopné akcelerovat - problém se dá pojmenovat "na pětku to nejede a na čtyřku už taky ne". Jízda s šestnáctistovkou je o něčem jiném, protože motor má solidní výkon i krouťák a auto bylo ještě docela lehké, takže s ním výkonný motor dovede pořádně zacvičit. V obou případech to není auto stavěné na delší cesty, což jsem pocítil například onoho památného dne, kdy jsem s felicií 1,6 combi ujel za jediný den 1100km. Užitné vlastnosti jsou ještě celkem přijatelné. Felicia je větší než auta, která spadají do stejné cenové kategorie a budí celkově dojem solidního auta. Dovede jezdit s ještě přijatelnou spotřebou a součástky jsou o něco levnější než pro dovážené vozy. Felicie provázela kolísající kvalita a z toho plynoucí menší spolehlivost. K notorickým závadám patřily výpadky elektroinstalace, selhávající snímač otáček na setrvačníku, předčasně korodující výfuk a předčasná koroze auta na pátých dveřích. Pět let staré felicie bývají již zpravidla na zadních dveřích prorezlé. Povídá se v oboru, že výkyvy v kvalitě bylo nožné přivodit na odchod německého středního managementu, kterému v roce 1996 skončily smlouvy a s jejich odchodem byla nastolena určitá technologická demokracie. Ta údajně trvala až do příchodu dalších Němců. Navzdory výše uvedenému se felicia stala oblíbeným autem. Ještě nyní se slušná felicie v autobazaru neohřeje a majitelé starších felicií, kteří by si chtěli koupit nyní nové auto podobných charakteristik, mnohdy zcela bezradně tápou. Sem tam je slyšet stesky, že Škoda měla ještě jednou felicii modernizovat a pokračovat v její výrobě, například na výrobní lince v Polsku, a dodávat ji souběžně jako například Ford dodával paralelně Focus s Escort. Popravdě řečeno, nevím, co u zákazníků vyvolává takové myšlenkové pochody. V porovnání s auty, která vznikla ve stejné době, například Ibiza nebo Saxo, byla Felicia zastaralá už v době vzniku. Stačí se podívat na gumy kolem oken a je všechno jasný. Felicií zároveň vytěžila automobilka z platformy favoritu, pocházející z 80. let, maximum. Výhoda felicie spočívala v ceně a populární domněnce, že má levnější servis a náhradní díly. Podle mého názoru je u felicie výhoda levnějších servisních prací kompenzována reálnou potřebou jezdit do servisu častěji. V porovnání s dováženými auty má felicia i vyšší spotřebu, takže její hrdý majitel nastrká skoro všechno, co ušetřil při pořízení, do servisu a benzínu. Hlavní problém tuzemského automobilového trhu je, že média nehodnotí výrobky firmy Škoda stejným metrem jako výrobky jiné. Je to přece ta naše škodovka! Navíc Škoda automobilová a.s. je nejvýznamnějším hráčem českého průmyslu a nebylo by rozumné, aby si ji nějaký plátek znepřátelil. Kdyby takové auto, jako byla felicia, uvedl na trh v roce 1995 například Fiat, byl by to totální propadák a nikdo by to nekupoval. Protože to ale byla škodovka, stal se z toho šlágr. Zájem o felicii v cizině byl velmi vlažný. Nakonec i tady u nás každý podvědomě tuší, že felicii si člověk nekupuje srdcem, ale hlavou. Není to auto, které by zaujalo, je to auto, od kterého se očekává, že bude děnně poskytovat služby průměrné kvality. Osobně, kdybych měl nyní řešit dilema, jaké ojeté auto koupit třeba za 120 tis. Kč, tak bych se felicii obloukem vyhnul a dal přednost například Renaultu 19 z posledních sérií, Citroenu ZX nebo Seatu Cordoba, kde mohu reálně očekávat ještě dva roky provozu bez proreznutí karosérie, s menší spotřebou a lepšími jízdími vlastnostmi. autor:D-FENS 10. 1 2003 Už jste si taky někdy všimli toho zvláštního aroma garáže, ve které se právě pracuje na přestavbě nebo úpravě nějakého přibližovadla, ta vůně benzínu, oleje, různých mazadel a stříkadel, sprejů a plničů, no prostě ta mišmaš všeho potřebného a ten lesk klíčů, šroubků, nejtků a matiček. Co na tom, že po jednom dni stráveném v garáži vypadáme jako 5 let nekoupaný, smradlavý a špinavý poustevník. Ale to je právě ta krása, kterou chápou asi jen blázni jako jsem já, kamarádi a další tunerové. Možná se mi to jen zdá, ale právě takové aroma je cítit v našich garážích teď přes zimu. Začnu u Ondry. Když mi oznámil, že chce z jeho pick-upa udělat repliku závodního speciálu, chvíli jsem uvažoval nad finanční stránkou věci, jen plasty do kterých je závodní pick-up oblečen koštují cca 30 000-35 000 Kč. Ale hned jsem si uvědomil, jak to bude vypadat a že se to bude prohánět v Lounech. Myšlenku jsem uvítal a rozhodl se mu s přestavbou pomoci. Když to zkrátím, tak nyní má na autě závodní nástavbu se skvělým křídlem a plnou garáž dalších plastů. Když pick-upa občas koučuju, tak můžu potvrdit, že pohled dozadu přes zpětné zrcátko je dokonalý, to obrovské křídlo, které zde dokonce plní i svou funkci. Vzhledem k faktu, že pick-up nyní neváží na zadku skoro nic, je přítlak opravdu zapotřebí. Rovněž ten jedinečný rámus který je slyšet v kokpitu je osobitý a nedává vám zapomenout jak slabá skořápka vás dělí při nárazu mezi životem a smrtí . Nemohu se dočkat finální verze. Vždyť kolik znáte takových pick-upů, já žádného. Takže se nebojte, od stovek stromečkových a tuctových golfů, škodovek, favoritů, felicií a jiných rádoby skvostů, ho dozajista POZNÁTE. Když se přesuneme do mojí zimní garáže, situace zde je trochu jiná, hlavně co se týče mého zlatého pokladu- není tak objemný. Takže mé úpravy se týkaly namontování sportovního podvozku značky HP Sporting, vzadu výškově stavitelný. Dále přední a zadní nárazník se spojlerem. Jenže jen tak lehké sem to neměl. Nárazníky jsem montoval v období vánočních svátků, kdy panovaly kruté mrazy. Takže jsem musel vstávat v 8 ráno a jít zapojit přímotop o výkonu 2 KW, no určitě si dovedete představit jeho topné schopnosti v promrzlé garáži, kde je na oknech centimetrová námraza zevnitř a je v ní místa na 2 auta. No po celém dnu topení se mi večer přestalo kouřit od pusy. Ale výsledek podle mne stojí za to. Abych nezapoěml, také David, Marek a Miloš přes zimu nezahálí a dělají na Hondě (D) a na totálně rozšmelcované mašině(M). Takže se tešte na léto, zas zde budeme my- KAMIKAZE. autor: Matneo
Takže snad nejnovější novinka od Hondy. Zkusím vám nastínit o co jde. Tak tedy jde o další "mutaci" skvělého a dynamického modelu Civic. Poskytnu vám jen technické data, jelikož zatím neznám nikoho kdo by to testoval a v TV a na webu je informací zatím také po skromnu. Jelikož se snažím přinést informace co nejrychleji, uvedené specifikace jsou zatím anglicky, přeložím je vám později, i když si myslím že dost věcí pochopí i totální neznalci angličtiny. Technická poznámka: tečka • za nějakým údajem znamená, že to splňuje nebo že to obsahuje.
8.1.2003 Tohle
čarovné slovní spojení: Honda a její motory VTEC. Tedy atmosférické
motory. Ale nic není dokonalé, a tak i tyto skvělé motory v sobě skrývají
„malý problém“. Spočívá v konstrukci motoru. Konstruktéři totiž volí
mezi velkým výkonem nebo kroutícím momentem. Takže je cílem konstruktérů
ubrat jednomu a přidat druhému, tedy spíše najít tu mez při které
by oba parametry byli dostačující. autor: _Dghun_ 24.12.2002
A doufáme, že naše stránky navštívíte v novém roce ještě hojněji, než tomu bylo doposavad. Budeme se snažit dále dělat dobré jméno KAMIKAZE a přispívat k troše dobrodružství a zábavě na silnicích i mimo ně.
23.12.2002 Louny – město kruháků a retardérů Poslední dobou se nám po Lounech čím dál tím víc prosazuje trend v budování kruhových objezdů, nových odstavných pruhů (namísto průběžných) a hlavně velmi oblíbených zpomalovacích prahů. Vzhledem k tomu, že čerstvě teď v Lounech vyrostlo několik nových kruhových objezdů, začal bych u nich (dalším parádám se budu věnovat v dalším pokračování článku). Jako poslední se tuším objevil kruhák na příjezdové silnici z obchvatu (Louny střed), tento kruhák měl zlepšit průjezdnost hodně frekventované křižovatky, která byla ve špičce při odbočování doleva z vedlejších silnic prakticky neprůjezdná. Bohužel na umístění kruháku není křižovatka příliš praktická vzhledem k tomu, že je v poměrně prudkém kopci a místa kolem taky není nazbyt. Nicméně kruhák je tu. Nemůžu zatím pořádně posoudit na kolik se průjezdnost křižovatky zlepšila, vzhledem tomu, že je v provozu něco málo přes 2 týdny a já jsem v Lounech většinou pouze o víkendech, ale protože jsem ještě neviděl žádnou kolonu, je docela možné, že přínos k průjezdnosti by tu nějaký být mohl. Jiná otázka je o kolik je nová křižovatka bezpečnější. Vzhledem k velikosti a umístění kruháku, jsem v celku čekal, že první bouračka je jen otázkou maximálně několika málo dní. A tak se i stalo, žádnou oťukávačku jsem sice neviděl, ale o to víc mě překvapilo, když jsem si hned druhý víkend povšiml, že „ten kruhák je ňákej divnej“ a navíc mu něco chybí, to něco byli 2 betonové panely, ze kterých je objezd tvořen, zdálo se jako by je někdo „škrtnul“ a posunul asi o 5 metrů dál. A hned další týden ve čtvrtek, při příjezdu do Loun, nás přivítal pohled neméně zajímavý. Od příjezdu do města byly betonové panely probourané a v tajícím sněhu mezi panely byly vidět pouze 2 brzdné stopy. Bohužel jsem v tu chvíli neměl u sebe foťák. Nevadí, říkal jsem si, je jen otázkou času, než se v tomto počasí podaří někomu dalšímu nabourat do šedivých neznačených panelů (zajímalo by mě, který „kus debila“ má na starosti značení, značky kolem sice jsou, ale i ten beton by snesl nějaké to výstražné světlo nebo alespoň odrazky, když ne nikde tak alespoň od příjezdu do města). A jak jsem čekal tak se i stalo, dnes ráno (22.12.02) se někomu opět podařilo zaparkovat uprostřed a odpoledne už tam bylo další bourané auto (o další „málem bouračce“ jsem slyšel o půl hodinky později a kdo ví kolik takových se ten den vlastně stalo) a ještě teď večer se nikdo neobtěžoval s tím aby alespoň uvedl panely do původního stavu, nejspíš už usoudili, že to stejně nemá cenu a kruhák tak teď k parkování uprostřed přímo vybízí. Tak by mě zajímalo jaký přínos k bezpečnosti provozu měla nová křižovatka, když se na ní za jediný den stane víc nehod než na staré křižovatce za celý měsíc. Také by mě zajímalo kolik nehod se tu bude muset stát, aby někoho zodpovědného napadlo pořádně varovat všechny řidiče, kteří si této vychytávky všimnou později než by bylo vhodné a na namrzlé silnici to už (ani z předepsané třicítky) nedokážou zabrzdit. Možná po dnešní zkušenosti s kruhákem bych navrhoval značku úsek častých dopravních nehod.
autor: vlado 22.12.2002
autor: vlado 20.12.2002 Doplňující foto k článku "jak bourají ti bohatší" A zde je pár dalších slíbených fotek nějakého toho šrotu.
20.12.2002 V tomto článku se nechci zabývat hodnocením amerického patriotismu, jejich národní hrdostí a přesvědčením, že jen jejich národ a jejich země je právě ta nejlepší. Při sledování některých amerických filmů nebo televizních přenosů je to někdy až k smíchu. Bohužel to tahají i do filmů o autech. Když vezmu ten zatím nejpovedenější a to film The Fast and the Furious (rychle a zběsile). Celý film je skvělý a máloco se mu dá vytknout, dokonce jsem si už myslel při jeho prvním sledování, že amíci konečně pochopili a uznali, že evropská a hlavně japonská auta jsou daleko lepší než ta jejich. No bohužel, až na pár posledních minut ano. Tím myslím kdy se z garáže rozjede typický americký "dělo" a při závodě na 1/4 míle se při rozjezdu postaví na zadní (proboha, musel bych to vidět abych tomu věřil) a hlavní hrdina se ho dokáže držet jen díky "NOSu". Bohužel. Další film, který již není o autech, ale spíše o hercích je film Gone in 60 seconds (60 sekund). V celém filmu nám amíci cpou do hlavy, že je nějaké ferrari, porsche nebo diablo nezajímají, že jsou to o proti jejich Fordu slabá a tuctová auta. Já sám na americká auta moc nejsem, mám proto několik důvodů. Např.: malý poměr výkon/obsah motoru, spotřeba/výkon, podvozek, hmotnost, .. Ale když se to někomu líbí proč ne. Ale konkrétně k filmu. Hlavní čtyřkolý hrdina filmu je zde tedy Ford Mustang Shelby. Takže tento modýlek má myslím něco okolo 300 koní, a maximálku někde okolo 240 km/ hod. Sice dosti slušný točivý moment ale čemu se divit, když je to snad pěti nebo šesti litr. Je sice pravdou, že jde o starší vůz, ale právě proto by si to měli v hlavě urovnat. Co říci na závěr? Americkým autorům zřejmě nejde o pravdivý pohled do automobilového světa, ale spíš o zvednutí jejich už tak dost vysoké národní hrdosti. Asi je jim jedno, že by si při jízdě s jejich polobohy oproti jízdě s ferrari, co si frčí rychlostmi okolo 300 km/hod, připadali jako když parkují. autor: matneo 12.12.2002
autor: matneo 11.12.2002
K tomuto článku přikládám i pár obrázlů, kterých mám velice mnoho a budu se snažit na stránky umístit většinu z nich. Takže se kochejte a užívejte si malé české škodolibosti na úkor bohatých. Jsou to jen taky obyčejní lidé a spousta z nich neumí řídit o mnoho lépe než většina normálních lidí.
autor: matneo 5.12.2002 Essen, aneb opět "o nás bez nás"
8.12.2002 Čtenáři od benga-boysUž jsem kolikrát přemýšlel o jedné zajímavé věci: Co když na naše stránky zavítají také hoši od zelenobílého tuningu. Důvodů by mohli mít hned několik. Zkusím je vypočítat. Takže: 1) Sledovat naše minulé a budoucí aktivity 2) připravit se na srazy 3) číhat tam kde nejčastěji jezdíme 4) sledovat naše pokuty a snažit se je rozšířit 4) sledovat úpravy na našich autech a popř. nám nehomologované díly pěkně finančně ohodnotit ... Důvodů je tedy hned několik. No a právě toto podezření se mi minulý týden potvrdilo hned 2x. Zmíním se jen o jednom, Vláďův kamarád, mu potvrdil, že jeho bratr, který je od Podbořanských policistů, se na stránky občas mrkne. No a Vláďa sám říkal, že mu podbořanští policisté vytknuli, že těch uvedených pokut na našich stránkách je tam málo, že jich má u nich víc. Takže se mi teď honí hlavou, různé myšlenky o budoucích článcích na stránkách a jejich využití. Jen doufám, že když už se na naše stránky hoši díváte, tak snad jako fanoušci a ne jako krvelační rozdavači pokut (pro policisty). A při našem dalším setkání nebude brát ohled na různé naše zveřejněné prohřešky a spíše se budete mírnější a schovívavější. autor: matneo 2.12.2002 Vaše rychlostOpět nám umožnili aby jsme trhali naše rychlostní rekordy zase o kus dál. Nyní se značka, která měří vaši rychlost přemístila k 3. základní škole v Lounech. Jen si dávejte pozor, o kus dál jsou dvě slepé ulice, kde velice často stojí mikrovlnka. Také ale prosím o maximální obezřetnost, protože značka je u školy, kde chodí pořád děti a sem tam může nějaké vlítnout do silnice. Takže bacha na to. Mě se zde podařilo rozblikat stroboskop nad značkou při rychlosti cca 94 km/hod. autor: matneo 30.11.2002 „Pojď se podívat na ty slajky“anebNaši oblíbení orgáni opět zasahují
Závěrem bych chtěl ujistit všechny (lounské) policisty, že pick-up zmiňovaný v tomto článku už opravdu jezdí na nových zimních pneumatikách značky Barum. autor: matneo |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Již
jsem se zmínil přestavbě vozu škoda felicie pick-up na závodní repliku.
Auto na o kterém mluvím je už celkem ve finálním stavu, zbývá jen
nástřik, výběr kol a podvozku (spíše jen kvůli snížení, auto je po
odlehčení dostatečně tvrdé). Rozhodl jsem se pro vaší orientaci uvést
cenu za jednotlivé díly a možná u něčeho uvedu i cenu za práci. Myslím
si, že pokud již někdo pick-upa vlastní, je tahle úprava jednou z těch
nejlepších a nejoriginálnějších co se dá kde vidět. Já sám jsem zatím
nikdy nikde neviděl tuto repliku v silničním provedení. A o originalitu
jde v tuningu především. Takže pokud nechcete patřit do tuctového klanu
golfů, na nichž jsou snad úpravy nějak standardizovány a uceleny pod
heslem „hlavně nebýt originální), tak jděte do toho. 
Nevím
zda si to uvědomujete, ale filmů o autech, formulích a natož o tuningu
je prach málo a stačí vám na jejich spočtení umět počítat do deseti.
Moc sice nerozumím proč to tak je, vždyť kolik existuje romantických,
hororových a dalších nesmyslných filmů. Ale tak jako se lidé snad
mají rádi, tak jako se bojí, tak také každodenně jezdí auty. Je pravda,
že menší část z nich (z nás) jsou šílenci a zajímají se o tuning a
podobné věci.Možná se tento fakt začal lepšit od natočení legendárního
filmu The Fast and the Furious. Hollywood přichází s dalšími žánrově
i stylově podobnými filmečky. Takže se pokusím vám zde uvést asi ty
nejlepší z nich zde uvedu, ikdyž názory na ně můžeme mít každý odlišné.
Nebudu zde rozebírat o čem ten jaký film je a podobně. Možná vás jen
překvapím, že je již dotočen film rychle a zběsile 2, v originálu
2Fast 2Furious ( v překladu něco jako příliš rychle a příliš zběsile).
Nebudu vám říkat o čem ten film je, nechte se překvapit. Jen vám napovím,
že hlavní hrdina a jeho auto zůstává, ale jinak je obměněn komplet
tým ostatních herců.
Děkujeme všem
našim čtenářům a příznivcům a přejeme Šťastné a veselé Vánoce a Nový rok. Rovněž
hektolitry kvalitně spáleného benzínu, pokud možno bez návštěv v
nemocnici.
Jelikož
a protože se v zimě moc akcí kolem aut nekoná, budeme se v tomto období víc než
jindy zabývat akcemi, které toho
s tuningem moc společného nemají a to konkrétně
našimi čajovými dýchánky, pikniky v přírodě a podobnými akcičkami. V tomto
článku se vám pokusím vylíčit naši kamikaze-výpravu do Vrouteckého kulturního
domu, kde se konal maturitní ples, na kterém se v roli maturantů předvedli Vláďa
s Milošem. A to jsme si prostě nemohli nechat ujít. Takže v pátek večer nám
všem nezbylo nic jiného než se pokusit udělat ze sebe kulturně vyhlížející lidi
a vyrazit. Plán byl takový, že všichni přijedeme do podbořanského servisu, kde
necháme auta a dál nás postupně odveze stále ještě berlemi podpíraný Marek,
který se dobrovolně odhodlal k abstinenci, protože se ještě v noci vracel do
Loun, my ostatní jsme měli přespat v Podbořanech a domů se vydat až druhý den.
Do Podbořan jsme měli dorazit na sedmou hodinu večer,
ale vzhledem k pozdnímu odjezdu z Loun se tento časový údaj jevil jako nereálný.
Navíc tma, mráz a místy podivně se lesknoucí asfaltka, ujišťovali v názoru, že
bude lepší přijet o něco později, než nepřijet vůbec. Cestou jsme tedy na žádný
nový rekord neútočili a jeli jsme klidnějším tempem. Abychom se nenudili cestu
nám zpestřoval za námi jedoucí Marek, který nám občas posvítil do zrcátek
dálkáčema a aby to nepůsobilo příliš jednotvárně, občas naopak světla vypnul
úplně. Ze sedadla spolujezdce můžu potvrdit, že to opravdu působí zvláštním
dojmem, když z ničeho nic za vámi svítící auto najednou zmizí ve tmě. Nicméně
dorazili jsme. Než ještě dorazil
David,
stačili jsme si hodit věci do bytu, kde jsme měli přenocovat, a naložit Markovi
motor z jeho bourané motorky. Pak už bylo načase vyrazit do Vroutku a pořádně to
rozjet. Po příjezdu jsme narazili na oba kamikaze-maturanty a samozřejmě je
řádsky zvěčnili na paměťovou
kartu všudypřítomného Olympusu, bez kterého by to
byla poloviční zábava. Okamžitě jsme taky ochutnali nápoj, kterému místní říkají
pivo. Bohužel chuť podchlazeného nápoje připomínala více vodu s pivní příchutí
než opravdové pivo. Potom jsme zhlédli slavnostní nástup maturantů a pak se
vydali za občerstvením, které bylo na rozdíl od piva výborné. Následovalo
několik
přípitků (cena paňáců byla naštěstí opravdu lidová – u běžně konzumovaných druhů
alkoholu se pohybovala v rozmezí 15-20 Kč, takže nebyl důvod vracet se zpátky k
„pivu“). Během přípitků muselo proběhnout nutné seznámení s místní barmankou a
opět nezbytné foto do sbírečky. Následovaly intelektuální debaty o našich
oblíbených tématech, jako krize na středním východě, mezinárodní terorismus a
hladovějící etiopské děti ( = auta, paštiky a chlast) a došlo i na tanec, to vše
samozřejmě prokládáno nejrůznějšími přípitky, kterých bylo tentokrát víc než
dost. Všechno jsme také průběžně dokumentovali pro budoucí generace. Jak hodiny
a alkohol v krvi přibývali, nastal čas na přemístění se do Podbořan. Tam jsme
ještě vyrazili na místní diskotéku (jméno bohužel nevím), kde měl náš alkoholový
dýchánek ještě pokračování, samozřejmě s doprovodným seznamováním se s místními
slečnami. Už ani nevím kdo v kolik odešel, ale já s Vaškem jsme dorazili na byt
jako poslední někdy kolem páté hodiny (při tom jsme ještě museli absolvovat
lezení přes plot, protože brána v servisu už byla dávno zamčená. Ale každopádně
stálo to za to.
Za
účelem srovnání naší tunerské scény se scénou zahraniční se vypravíme do slunné
Francie. Podíváme se na jeden tamní sraz a srovnáme tedy jeho kvalitu s naší.
Můžete si prohlédnout co dokáže tlustá peněženka a širší tunerská komunita.
samozřejmě to bude srovnání nesrovnatelného, třeba jako srovnávat český a
německý nebo US tuning. V každé zemi na to jdou z jiného konce a hlavně na to
mají dozajista více financí. Pokud jde o Francii není rozdíl zas tak velký,
dokonce i tunerský vkus mají naše dvě země podobný. Tímto článkem a fotkami
nechci v žádném případě zpochybňovat některá tuzemské skvosty, které by jistě
obstály i v cizině. Ale na druhou stranu by jste někde ve světě asi těžko
hledali nějaký vydařený "stromeček" o kterých jsme toho již tolik napsali. Takže
posuďte prosím sami.
Už
jste někdy přemýšleli, proč na našich silnicích nejsou vidět kromě
normálních autonehod obyčejných aut také pořádně rozšmelcovaná rychlá
sportovní auta? Důvodů mě napadla celá řada. Takže třeba: 1) V ČR jich
není tolik
(např. vozů Ferrari je v ČR myslím jen 14), 2) Majitelé těchto aut s nimi
umí skvěle jezdit a prot
o nebourají, 3) jezdí se vyřádit např. na
německé silnice. .. Tyto důvody asi i pravděpodobně platí. V tomto
článku vám chci ale ukázat, že v
bohatších zemích se občas nějaká ta bouračka uskuteční. Takže je možné
vidět rozšmelcované ferrari, lambo nebo porsche.
Jako každý
rok, tak i letos se v Německu koná nevětší tuning výstava v Evropě.
Její konání je již tradičně v Essenu. Letošní rok
měl být pro výstavu něčím jedinečným a to tím, že jsem se na něj chystal
já s klukama od kamikaze. Pár kamarádů tam již bylo a vyprávěli mi
o ní samé skvělé věci, hlavně o možnosti sehnání levných audio komponent
a ostatních tuningových nutností. Takže jsem již od září scháněl
nějakého kamaráda, který by buď jel se mnou nebo mi alespoň zapůjčil
svého diesela. Bohužel znám asi jen 3. Nejvíc pravděpodobný byl nápad
jet do Essenu spolu s Vláďou a Ondrou, vstupenka i s cestou by nás
každého vyšla cca na 800 Kč. Jenže jak se výstava blížila a blížila
bylo jasnější a jasnější, že se Ondrovi chtít nebude. No ani se mu
nedivím, je to tam totiž skoro 1200 km a on o takovéto akce moc zájem
nemá, museli bychom stejně všichni v pondělí jet do Prahy a Boleslavi
do škol a pozdní nedělní návrat by nebyl moc příjemný. Navíc jsme
do auta byli jen 3,jelikož David (jiný než z kamikaze) s námi
jet nechtěl i když mi o tom že by jel rád s námi říkal minimálně 5x.
Takže cesta ve 3 by se nám docela prodražila. Takže jsme se
tím pro letošek zase rozloučili. Druhá výprava z Loun od kamikaze
měla být vedena Davidem, Vláďou a Martinem, střídali by se za volantem
Martinového Golfa (diesel). V termínu první soboty, kdy výstava
začínala, Vláďa opět boural, takže měl jiné starosti a na Německo
neměl pomyšlení. No zbylí 2 už sami jet nechtěli, asi také kvůli značné
finanční náročnosti. Takže co mi zbývá na příští rok? Nejspíš koupím
na týden nějakého diesela a už půl roku předem vyberu zálohu, aby nikdo
necouvl, omlouvat bude jen amputace jedné z končetin nebo značné pošramocení
jeho plechového miláčka. Rozhodl jsem se ale, že čtenáře našich stránek
neochudím alespoň o obrázky z výstavy a nějaké sem umístím. Takže
alespoň malá útěcha.
Jednoho dne
jsme se takhle s Ondrou vraceli ze školy a cestou jsme spekulovali o tom, jak je
možné, že jsme se za měsíc a půl dojíždění nesetkali s policejními hlídkami ani
jedinkrát. Zhruba po ujetí sta kilometrů jsme už na tuto debatu málem zapomněli,
když tu náhle, kde se vzala, tu se vzala, na jediném místě, kde člověk může
v klidu předjíždět, zjevila se Octavie v tolik oblíbeném zeleno-bílém provedení
s takovou tou srandovní černou věcičkou vepředu. A než jsme se vzpamatovali, už
na nás vesele mával, o pár kilometrů dál stojící, policista. Po té, co si řekl o
řidičský průkaz a doklady od vozidla, začal se hrozně jevit nad překročenou
rychlostí, která byla pouhých 115km/h namísto předepsaných 90km/h (to už se
museli pěkně kopat do pr…e, když se zabývali něčím takovým) a oznámil řidičovi
výši pokuty, která činila rovný jeden tisíc korun českých. Po ujištění, že u
sebe požadovaný obnos nemáme, následovala oblíbená věta: „Vystupte si z vozidla,
pane řidiči“ a začalo vypisování složenky a pokutového bloku. Mezitím se další
spasitel vesmíru začal věnovat zadní pneumatice a se slovy „Pojď se podívat na
ty slajky“ přivolával dalšího kolegu. Následně začal vyhrožovat, že nás nepustí
dál a že si pro auto bude muset někdo přijet (výška dezénu přitom byla ještě
minimálně 3mm). Následovala přednáška, že kdyby napadl sníh, tak nám ty
pneumatiky moc nepomůžou (v tom měl sice pravdu, ale ten den svítilo slunce jak
v létě, teplota se pohybovala kolem 15 stupňů a do Loun už nám zbývalo maximálně
10km cesty). Nakonec přece jen vyměkl a přes ujištění, že pick-up v nejbližší
době poputuje na zimáky, svolil k další jízdě (možná mu došlo, že by s tím
stejně nic nenadělal). Na cestě ještě Ondra pokutu okomentoval slovy: „Jet jinym
autem, měl bych tam sto padesát.“